Místo pro muže
Samozřejmě, že ne každý je manuálně zručný. To je dáno přírodou. Dost těžko se s tím dá něco dělat. Někdo, na co sáhne tak opraví a jiný neumí ani vyměnit žárovku. Když to zkusí, spadne ze židle, a ještě ji rozbije. Takoví jsou pánové tvorstva. Možná, že máte manžela nebo druha z té opačné strany, tedy toho, který neustále něco dělá, opravuje nebo předělává. Někdy sám pro sebe, ale více pro sousedy, známé či kamarády. A když začne a vy bydlíte v paneláku, máte jistě radost. Když jsou za to peníze, může se ještě hospodyně ovládat, ovšem když to muž dělá jen tak… Není kroku, kde byste nenarazili na šroubovák, dláto nebo kousek dřeva.
Chcete to vyhodit a on to brání jako tygřice své mladé. Páni, jak vyhodit? To se ještě využije, třeba to bude pán domu na něco potřebovat. Například vůbec na nic, ale musí se to pečlivě schovat, aby to mohlo doma někde ležet. Když pak otevřete šuplík, kde měly být původně ponožky, zjistíte, že si manžel koupil novou soupravu na opravu něčeho. V krabici na polévky v sáčku najednou objevíte spoustu hřebíčků a šroubků a v hrnci na polévku pak klih, připravený na lepení nějakých kusů dřev. Jsou někdy okamžiky, kdy by hospodyně svého muže nejraději utloukla čímkoliv, co má po ruce.
Ale ona ho má přece jen i po těch letech, a proto mu raději pořídí dílničku. Někde ve sklepě, v kóji, kterou soused nepoužívá a rád ji milé sousedce za mírný pronájem přenechá. A tak se tam může manžel nastěhovat i s tím vším co má doma. Tam si dá ponk a na něj vrtačku, do které potřebuje profi vrtáky do kovu, do dřeva a kdoví ještě jaké. Pořídí si mini soustruh svěrák a další chlapské vymoženost a je tam rád a je tam šťastný. A paní domu se pak už jen diví, že je tam v tom panelákovém bytě stále sama a ten její je věčně někde dole s těmi svými hejblátky. Nu což, alespoň si od sebe odpočinou.