Menu

Zastávka kde nic nestaví

0 Comment



Stává se to skoro na každé cestÄ›, jen to nikomu nestojí za zaznamenání. Například zpoždÄ›ní vlaku a zmeÅ¡kání následného spoje už nikoho nÄ›jak moc nevzruší, protože je to na denním pořádku. Takže o tom nikde nenapíše. ProÄ také? To, že autobusy mají zastávky ví každý ÄlovÄ›k, a proto také jaksi logicky pÅ™edpokládá, že tam autobus také zastaví. Jenže ono to tak nebývá vždycky. Když v horách Äekáte na autobus, abyste se z bodu A dostali do bodu B, domníváte se, že i Å™idiÄ ví, že pěšky nechcete nebo nemůžete. My jsme to mÄ›li dohromady, protože nás Äekala dlouhá túra, tak jsme chtÄ›li Å¡etÅ™it každý kilometr. Tudíž jsme Äekali na zastávce v poÄasí, ve které by ani psa nevyhnal.

zastávka na silnici

Jako vždy jsme radÄ›ji vyÅ¡li dříve a o to déle jsme tu museli Äekat. Prvních pÄ›t minut zpoždÄ›ní jsme brali s humorem, Äas nás nehonil. Tedy zatím. Dalších pÄ›t minut už bylo na pováženou a pÅ™i dalším zpoždÄ›ní jsme již ponÄ›kud znervóznÄ›li. PÅ™emýšleli jsme nad tím, zavolat na spoleÄnost, která zde autobusy provozuje, ale nikdo z nás neznal místní dialekt a francouzsky jsme umÄ›li málo. Já tedy ani slovo. A tak jsme tam pomaliÄku zaÄali pouÅ¡tÄ›t koÅ™eny, když se koneÄnÄ› autobus objevil. Sundali jsme torny, neb s nimi se nastupuje Å¡patnÄ› a Äekali.

autobusová zastávka

Autobus si to vesel profiÄel kolem a Å™idiÄ udÄ›lal jen jakési podivné gesto. Snad to mÄ›lo znamenat, že má zpoždÄ›ní, a tudíž nemá Äas se s námi crcat. Už jsme jen bedlivÄ› sledovali zadní Äást autobusu, zda tam nechodí průvodÄí a nehuláká francouzsky onu slavnou vÄ›tu. „Nezastavujeme, máme zpoždÄ›ní!“. Inu, co dál? Stáli jsme tak vÅ¡ichni jak tvrdé Y psilon a koukali do hor. Náhle se mÄ›steÄko Salu zdálo hodnÄ› vzdálené. Takže jsme tam jeÅ¡tÄ› chvíli postávali a Äekali na zázrak. Nekonal se. Nezbývalo než Äekat na další. Nakonec jsme to vzdali a vrátili se zpátky do Couflens – Lavoir. A to byl konec výletu.